Exponát měsíce

Náhrdelník je součástí souboru skleněné bižuterie od firmy Bohumila Mrklase. Náhrdelník je ukázkou precizní řemeslné práce, je tvořen vinutými a broušenými perlami. Zejména na perlách, které jsou ručně nad kahanem modelované do tvarů rozličného ovoce, je patrné, jak mistrně si dotyčný sklář poradil s obtížnou zakázkou. Lístečky jsou matové, taktéž nad ohněm modelované. Vinuté komponenty jsou vhodně doplněné vysoce lesklými zelenými broušenými korálky. Celek působí velmi vyváženě.

Firma Bohumila Mrklase se řadí mezi úspěšné železnobrodské sklářské firmy meziválečného období. Právě 30. léta se vyznačovaly rozvojem uměleckého a užitkového sklářství na Železnobrodsku.

Máme za sebou dvanáctý ročník sklářského sympozia, a tak je na místě si exponátem měsíce připomenout vůbec první sympozium, které se uskutečnilo v září 2012. Sympozia se zúčastnili výtvarníci Kateřina Handlová, Jakub Petr, David Valner, Václav Řezáč, Ondřej Strnadel, Zuzana Kynčlová, Gizela Šabóková a Ivana Šrámková. Všichni, až na čestného hosta Ondřeje Strnadela, jsou absolventy zdejší sklářské školy. Prestiž a kvalitu Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské dokazují i pracovní úspěchy těchto absolventů.

Tématem prvního sklářského sympozia byl „Prostřený stůl“. Sympozisté k tomuto tématu přistupovali různě. Exponát měsíce, který vzoroval David Valner, ukazuje, jak atraktivně lze dané téma uchopit. Uměleckou vizi Davida Valnera zhotovili Jaroslav Bukovský a Lukáš Šulc. Sbírka muzea byla obohacena o čtyři objekty Davida Valnera, které vznikly během sklářského sympozia LSD 2012.

Autorem této křišťálové tenkostěnné vázy ve tvaru kalicha je Jindřich Tockstein. Váza byla vyrobena v roce 1938. Stěna nad dnem je do výše 4 cm zdobena elegantním kolmým měkkým výbrusem. Hlavní dekor vázy představuje rytina s námětem Léta. V jejím středu je vyobrazena nahá žena mezi obláčky, a okolo ní jsou drobné scény, zobrazující žence sklízející obilí a ženu vázající snopy. Každý detail vytváří jedinečný a poutavý obraz tohoto uměleckého díla. Váza precizně a citlivě zpracoval Miroslav Plátek. Její rozměry jsou výška 21,2 cm a průměr 12,4 cm.

Jindřich Tockstein (1914-1975) byl výjimečnou osobností českého umění. Jako rytec skla, grafik a malíř se proslavil svou nekonvenční a bohémskou povahou. Narodil se v Železném Brodě a po absolvování železnobrodské sklářské školy pokračoval ve studiu na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Brzy však začal rozvíjet své vlastní umělecké techniky a naučil se samostatně kreslit, malovat a rýt sklo. Jeho návrhy a rytiny na sklo získaly uznání a staly se oblíbenými nejen v Československu, ale i v zahraničí. Kromě svých sklářských děl se věnoval i malbě a grafice. Přestože jeho život byl plný překážek, jeho umělecký vliv přetrval a ovlivňoval další generace umělců a studentů sklářských škol až do devadesátých let. Jindřich Tockstein tak zanechal nezapomenutelnou stopu v českém umění.

Cechovní pečetidla představují vzácné historické artefakty, které nám umožňují nahlédnout do bohatého dědictví a tradic řemeslného cechu. Jedním z výmluvných příkladů je pečetidlo sdruženého cechu kovářů, které nám odkrývá nejen jedinečné prvky heraldiky, ale i významné místo, které cechy zaujímaly v minulosti.

Exponát měsíce června tvoří soubor čtyř černobílých fotografií, které zachycují autentické momentky z Železnobrodského jarmarku. Každá z nich nám otevírá okno do minulosti a umožňuje nám procházet se ulicemi a atmosférou tohoto specifického období.

Pečetidlo sdruženého cechu kovářů je vyrobeno z železa a disponuje rukojetí pro pohodlné používání. Na jeho středu naleznete znak cechu, který je rozdělen do čtyř polí. Těmito symboly jsou podkova, kolo, zkřížené dva klíče a dva zkřížené meče. Nad znakem je umístěn letopočet 1707, což nás přenáší do doby vzniku tohoto pečetidla. Okolo znaku najdeme nečitelný nápis "INSIGEL DER SCHMI", což v němčině znamená "Pečetidlo kovářského cechu". Dále jsou uvedena jména města "D. STADT EISEN BROD", které odkazuje na město Železný Brod jako na místo působení cechu.

Exponát měsíce tentokrát představuje vzácný pohled do minulosti Železnobrodského jarmarku v 70. letech 20. století. Jarmark s sebou nese bohatou tradici, která se váže na jarmareční právo, a je tak neodmyslitelnou součástí místní historie.

Exponát měsíce června tvoří soubor čtyř černobílých fotografií, které zachycují autentické momentky z Železnobrodského jarmarku. Každá z nich nám otevírá okno do minulosti a umožňuje nám procházet se ulicemi a atmosférou tohoto specifického období.

První fotografie nás zavede k zídkám u potoku Žernovníku, kde se před námi objevuje starší žena v šatech a se šátkem na hlavě. S úsměvem pózuje u stánku. Za ní stojí dům čp. 143, který dnes již neexistuje.

Krásný smuteční věnec je vytvořen z barevného šmelce navlečeného na mosazném drátku. Ze šmelce jsou vytvořené různé květiny. Můžeme identifikovat růže, macešky, nebo třeba i kopretiny. Základ věnce tvoří krajka z bílého šmelce.

Květiny tvoří orámování fotografie mladého muže uprostřed věnce. Muž na fotografii je Jaroslav Holub. Nad fotografií je nápis z modrého šmelce „VĚNOVÁNO OD RODIČŮ“.

O Jaroslavu Holubovi se více dozvídáme z „Historie popisných čísel Vrátu“ od Petra Hořeního, který na svého přítele Jaroslava vzpomíná: „Mnohou pěknou chvíli jsem s ním prožil u šachu, v Sokole, u zábav doma i v okolí a něco i v první světové válce. Byl temperamentní, při tom však spravedlivý, poctivý, pracovitý, dobrý člověk a upřímný přítel, což nejlépe jsem si mohl ověřiti při společné vojenské službě u 74 pěšího rakouského pluku ve frontě válečné u Brodů a Počajeva za bývalou rakouskou Haliči.“

Naše muzeum spravuje sbírku historického skla. V průběhu roku 2022 byla tato sbírka odborně zpracována PhDr. Jitkou Lněničkovou, která je skutečným expertem v oboru historického skla. Exponát měsíce je součástí této nově zpracované sbírky.

Lázeňská číška pochází z přelomu čtyřicátých a padesátých let 19. století a je ukázkou lázeňského skla ve stylu druhého rokoka. Polotovar, tj. samotná číška bez dekoru, pochází z některé ze šumavských skláren. Jedná se o sklo foukané do dřevěné formy. Než opustila číška šumavskou sklárnu, byla ještě brusičsky zušlechtěna. Další zušlechtění bylo provedeno již v nějaké dílně v Severních Čechách.