Podsbírka militárií (signatura M, 103 inventárních čísel k 12/2022) obsahuje jak sečné i palné zbraně, především z období 19. století. Velkou část podsbírky tvoří vojenská výzbroj převážně z 2. poloviny 19. století.

Podsbírka etnografie (signatura Eg, 4154 inventárních čísel k 12/2022) je díky svému složení nejpestřejší podsbírkou Městského muzea. Vznikla sloučením několika samostatných celků při reorganizaci sbírkového fondu na sklonku 60. let 20. století (výrobky, nářadí, nástroje, cechy, město, textil, keramika, nábytek). Její největší část tvoří historické sbírky muzea a částečně také tzv. Hruškova sbírka. Na sklonku 60. let, kdy bylo muzeum profilováno jako národopisné muzeum pro horní Pojizeří, byla podsbírka doplněna o malovaný nábytek, nářadí, keramiku a cín. Předměty byly delimitovány z Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a ze zrušených městských muzeí ve Smržovce a Chrastavě. Malovaný lidový nábytek byl do muzea převeden Kulturní správou ONV v Jablonci nad Nisou z organizovaných svozů.

Z nejcennějších částí etnografické podsbírky je třeba uvést kolekci předmětů vážících se k činnosti cechů a živnostenských společenstev. Především tyto předměty stály za prvotní myšlenkou na založení muzea v Železném Brodě. Jedná se o cechovní korouhve, pečetidla, cechovní truhly a cínové korbely. Další velké skupiny podsbírky tvoří lidové betlémy, lidové skulptury, dřevěné perníkářské formy, keramika a porcelán, předměty denní potřeby, nářadí a nástroje a školní pomůcky.

Podsbírka bižuterie (signatura B, 2196 inventárních čísel k 12/2022) se soustřeďuje především na dokumentování bižuterní výroby v Železném Brodě a nejbližším okolí. Podsbírka úzce souvisí s podsbírkou skla, kterou doplňuje a místy prolíná. Jejími nejvýznamnějšími částmi jsou celky, které, podobně jako u sklářské podsbírky, představují produkci železnobrodské sklářské školy, meziválečných i současných soukromých výrobců bižuterie (M. Mrklas, F. Halama, B. Mrklas, Palla, Klápště, Kortan) a Železnobrodského skla. Menší část tvoří vzorky, které pocházejí z Pojizerského průmyslového a vývozního ústavu.

Vzhledem k typům předmětů je bižuterní podsbírka velmi pestrá a zahrnuje vzorníky nejrůznějších typů perlí, oděvní doplňky a náhrdelníky i skleněné odznaky, plakety a flakony. Součástí podsbírky bižuterie jsou i první pokusy Jaroslava Brychty o tavenou skleněnou plastiku a vzorky použití skleněného odpadu v architektuře.

Archeologická podsbírka (signatura A, 149 inventárních čísel k 12/2022) pochází z historických fondů muzea. Její jádro tvoří pozůstatek amatérské archeologické činnosti majitele Návarovského panství Ing. Viléma Vaníčka (1875–1961), který ve 30. a 40. letech 20. století prováděl spolu s dalšími spolupracovníky archeologické průzkumy domnělých kamenných mohyl a hrobek na lokalitách na Železnobrodsku a Vysocku (Zlatá Olešnice, Sklenařice, Kozákov, Stanové, Sklenařice…) a také hradu Návarova. Větší část svých archeologických sbírek Vaníček věnoval železnobrodskému muzeu a další část jeho vykopávek se nachází ve sbírkách muzea ve Vysokém nad Jizerou. Nejvýznamnější součástí tohoto souboru je kolekce pozdně gotických a raně renesančních kachlů, pocházejících z hradu Návarova. Vaníčkova sbírka tvoří hlavní část archeologické sbírky Městského muzea. Další část je tvořena náhodnými sběry bez dalšího určení nálezových okolností. Spíše kuriozitou archeologické podsbírky je Etruská dvoudílná bronzová spona ze 7. tisíciletí před Kristem.

Městské muzeum není pracovištěm pověřeným k provádění archeologického výzkumu, proto se archeologická podsbírka dále systematicky nedoplňuje. Pro region Železnobrodska vykonává archeologický dozor Severočeské muzeum v Liberci.